Zdeněk Jahoda začínal před třiceti lety s dovozem potravin. Čechům představil značky těstovin Panzani nebo marmelád Schwartau. Zpětně však hodnotí jako svůj nejvýznamnější podnikatelský tah začátek výroby müsli Emco. Před lety s ní začal v troubě, teď předává miliardový byznys svým dětem.
Jahoda tehdy netušil, o jak velký byznys půjde. Experimentoval v obyčejné troubě brněnském skladu, přičemž tehdy privatizace sváděla k riskování a za úvěr se ručilo rodinným domem. Vývoj svěřil ženě z inzerátu, kterou neznal.
Sázka na vlastní výrobu se však bohatě zúročila. Byznys s obratem přes 1,1 miliardy korun je dnes významnější než importní divize. Téměř každý druhý balíček müsli v českých obchodech je z výrobního závodu firmy v Hrdlech u Litoměřic a produkty Emco jsou dostupné v 55 zemích světa. Proti němu stojí konkurence značek Bonavita, Nominal, Semix či Nestlé a k tomu privátní značky řetězců.
Nyní nicméně nastal čas předat firmu dětem. Letos bude Zdeňkovi Jahodovi 65 let, firma oslaví třicítku a syn Martin čtyřicítku.
„Užil jsem si plácání po zádech. Bylo pro mě motivací vytvořit dobré základy pro dlouhodobý byznys, ale teď už není nutné, abych byl ve firmě neustále a za každou cenu“
Kontrolní 52 procentní podíl ve firmě v prosinci převedl na syna Martina a letos v únoru na interní konferenci oznámil, že mu předává i funkci ředitele. Zakladatel si zatím ponechal podíl 24 procent, který později převede na dceru Terezu. Zbývající stejně velký podíl drží druhá dcera Lucie.
Problematický původ
Martin Jahoda se už před lety rozhodl, že do rodinné firmy nenastoupí rovnou po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze, aby neměl nálepku syna majitele. Se snahou ostřílet se jinde v byznysu ale několikrát narazil.
Hned po škole ho přijali v Nestlé na pozici junior brand manažera pro značku Nescafé.
„O mém původu věděl nadřízený i jeho nadřízený. Dozvědělo se to však vyšší vedení a po čtrnácti dnech mě vyhodili. Okamžitě a od rozdělané práce,“
Vzpomíná Jahoda mladší.
Z podobných důvodů nemohl pracovat pro nadnárodní koncern Unilever. Co kdyby vynášel informace? Nejvíce zkušeností tak junior nasbíral v Pivovarech Staropramen, kde pracoval sedm let. Tam si zároveň uvědomil výhody rodinné firmy, protože majitel se za tu dobu vyměnil třikrát. V Emcu působí už pět let na různých pozicích.
Nic zásadního měnit nehodlá, byznys je dobře nastavený. „Kdyby zahodil to, co jsme vybudovali, byl by padlý na hlavu. Obavy, že by přestal prodávat müsli, nemám,“ tvrdí otec Zdeněk.
Firma s 250 zaměstnanci vyrobí ročně přes 11 tisíc tun müsli. Produkt je ve všech tuzemských obchodních řetězcích, přičemž nejde o privátní značky, ale o výrobky s logem Emco. Na českém trhu má podíl 43 procent a kromě ovesných vloček produkuje müsli tyčinky, ovesné kaše, sušenky nebo proteinový nápoj.
Zhruba polovinu výroby značka Emco exportuje. Nejvýznamnějším trhem je Maroko, kam míří desítky kontejnerů ovesných vloček ročně. K vidění jsou i na místních trzích hned vedle koření a ryb.
Do zahraničí však většinou putují výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Ve francouzském Carrefouru se nabízí biomüsli z Česka v bezobalových modulech. Trendem ve světě, ale i v Česku začínají být neslazené verze, které jsou zároveň jedním z produktů, jež uvedl na trh nový šéf.
Svůj otisk má Emco dokonce také v USA. Do největšího řetězce světa Walmart dodává firma müsli tyčinku a za Atlantikem má i svůj obchodní tým. Je to reference, na kterou všichni dobře slyší.
Japonci našli pluchu!
Nejprestižnějším zákazníkem je však japonská maloobchodní síť Kobe Bussan. Její kontroloři jsou nekompromisní, čtyři reklamace ročně jsou důvodem pro ukončení spolupráce. Stačí kamínek v rozinkách.
„Japonci jsou fanatici kvality. Přiletělo k nám sedm lidí jednat o tom, že ve vločkách našli pluchu, část nevyloupaného zrna. Jsou schopni pinzetou přebrat stokilový bigbag, aby identifikovali nečistoty,“ popsal Martin Jahoda.
Coby nový šéf má před sebou několik úkolů. Na českém trhu je málo ovsa, zemědělcům se ho nevyplatí pěstovat kvůli nízkému výnosu i ceně. V závodu u Terezína však roste jeho spotřeba. Firma má sice mlýn u Tábora, ale zemědělskou výrobou se nezabývá.
Emco navíc plánuje přejít na recyklovatelné obaly. Čtvrtina obalů je nyní ze dvou druhů plastů a nedá se proto recyklovat. Klienti v Dánsku a Itálii už přitom chtějí, aby byly tyčinky jen v polypropylenu. Česká firma také plánuje osadit továrnu solárními panely.
Zdroj: Idnes. cz